Pocítit dějiny – zažít tradici

Renesanční sokolnického dvora zámku Rosenburg

Aby světové kulturní dědictví UNESCO také pokračovalo, zajišťuje vlastní chovná stanice zachování různých druhů dravců, jejichž dech beroucí přehlídky volných letů zde lze zažít na vlastní kůži.

Chov a vědecký výzkum, zachování starých znalostí

Centrum kompetence sokolnictví

V soukromém výzkumném zařízení nachází odborný personál sokolnice, který tvoří profesionální sokolníci, ornitologové, biologové a lesníci, ideální pozorovací a chovné podmínky pro dravé ptáky. Pracuje se s přírodním líhnutím i s laboratorní líhní. Na Rosenburgu se chovají raroh lagar, raroh jižní, sokol stěhovavý, raroh velký a raroh lovecký. V posledních letech došlo i ke specializaci na chov orlů mořských a orlů skalních.

Dějiny sokolnictví

Lov pomocí dravých ptáků, německy Beizjagd

Německý pojem Beizjagd je odvozený od „beißen – kousnout“, čímž bylo míněno zakousnutí sokola do šíje jeho oběti. Slouží jako obecný pojem pro lov pomocí vycvičených jestřábů, krahujců, orlů skalních a orlů jestřábích. Lov za pomoci dravých ptáků je kulturním dědictvím člověka starým již dlouhá staletí. V Číně se provozoval již od 7. století př. n. l. a v Evropě se rozšířilo především díky takzvanému „Sokolímu císaři“ Fridrichovi II. (1194-1250 n. l.).
Při sokolnictví je žádán lov za použití speciálních znalostí a schopností se vcítit. Lov v týmu dravého ptáka, loveckého psa a lovce nepřináší zpravidla bohatý úlovek – pro sokolníka je centrálním tématem spíše ideální zážitek, je skromným lovcem.

Nauka o dravých ptácích

po vývoji střelných zbraní se stal dravý pták pro lov s cílem velkého úlovku nezajímavým a byl chápán pouze jako konkurent v potravinovém řetězci a proto byl pronásledován. S industrializací zemědělství ve 20. století došlo k velkoplošnému zničení přírody a draví ptáci se jako koncový člen potravinového řetězce staly obětí používaných pesticidů (např. DDT), a to v důsledku otrav a změknutí skořápky vajec. Bylo nutné intenzivně informovat veřejnost, aby se zabránilo dalšímu vymírání. Dnes lze díky renaturačním opatřením, intenzivní péči ze strany různých organizací na ochranu ptáků a chovatelským úspěchům sokolníků, u některých druhů (sokol stěhovavý, orel mořský, sova pálená) vytvořit stabilní stavy.

FAQ

Proč nosí sokoli a orli čepici? Proč jsou sokoli a orli zahaleni?

Dravci velice intenzivně reagují na vše cizí a na potencionální kořist a velmi rychle tak spotřebují velmi mnoho energie. Aby mohli koncentrovaně a plní síly provést lovecký let, zahalují se, aby nebyli vystaveni zbytečnému stresu. Každá sokolnická čepička se vyrábí na míru a pták si na její nošení zvyká pomalu. Velmi rychle pochopí souvislost mezi zahalením a následným loveckým letem.

Proč se ptáci vrací?

Už od malička má každý pták svého sokolníka/svou sokolnici, který/která jej krmí na ruce a věnuje mu veškerou potřebnou péči. Dravec se tak cítí bezpečně a lze tak získat jeho důvěru. Zná svou ruku jako „svoje místo“ a rád se tam vrací. Zvláštností výcviku sokolů a orlů ve srovnání s jinými zvířaty je jistě to, že je nelze trestat. Cílem výcviku je, aby pták ztratil svou přirozenou plachost a akceptoval člověka jako svého partnera.